Slyšíme to všude. Bude hůř, vody je nedostatek, bude sucho. Planeta se otepluje a naše zahrady a krajina jak ji známe, se změní… Je to pravda nebo jsou to zase jen zprávy falešných proroků toužících po pozornosti, které zveličují přirozené výkyvy podnebí? Vždyť třeba loni napršelo docela dost…???
Nechme filozofování o osudu planety povolanějším a podívejme se na téma dešťové vody z pohledu, kterému rozumíme a kde můžeme udělat něco užitečnějšího, než jen „lajkovat“ záplavy katastrofických vizí o konci civilizace.
Dříve se dešťová voda „odváděla“. Jakkoliv, kamkoliv, hlavně aby mi nezůstala na dvorku. Tento postoj podporovala i legislativa a voda z domů a celých obydlených oblastí se odváděla soustavou dešťových kanalizací zpravidla do nejbližší řeky. Důsledky desítek let masivního a stále dokonalejšího odvádění dešťových vod do řek v kombinaci se změnami klimatu v poslední době začaly být viditelné. Zvýšení průměrných teplot a snížení množství srážek způsobilo všeobecný pokles hladiny spodních vod, z obydlených oblastí se v létě stávají vyprahlé savany a voda z občasných přívalových dešťů zmizí kanalizacemi v urbanizovaných oblastech stejně rychle, jak sem při krátké letní průtrži mračen spadla. A to jen proto, aby v další vesnici po proudu řeky staleté koryto vodu neudrželo a blesková povodeň smetla zbytek vyprahlé úrody z polí a nastěhovala se i s bahnem do domů obyvatel u řeky…
Dnes to napravujeme a chceme, aby dešťová voda zůstala na místě, kde spadla. Od roku 2010 se i strategie státu zásadně změnila a zákon říká jasně: dešťovou vodu z pozemku neodvádět, ale zasakovat ve prospěch místního mikroklimatu nebo akumulovat a smysluplně využít dále, například pro zálivku nebo dokonce jako užitkovou vodu v domácnosti. A pak po vyčištění postupně vracet zpět do přírody.
No jo, to se to státu napravuje, když je to na můj účet! Ale jak já k tomu příjdu? Pro mě jsou to jen komplikace a zbytečné náklady!
Opravdu je to tak?
Motivace, která může změnit nepříjemnou „povinnost“ ve vzrušující projekt a dobrý pocit, může být různá. V zásadě hmotná nebo nehmotná. Ekonomická nebo morální, jakože máme nějakou zodpovědnost. Ale nejlepší by byly obě, ne? Pojďme se na ně trochu podívat.
Nejdříve nehmotné, morální motivace. Tak třeba ekologická motivace, ta je určitě v souladu i s teologickým motivem, že jsme nedostali domov, zemi či planetu ke spotřebě, ale abychom ji zvelebili a dopřáli radosti, o které sami usilujeme, i těm následujícím. Tyhle motivace nás dělají lepšími…
Jenže ekonomika nás limituje. Máme hmotnou, ekonomickou motivaci? Jistě. Zkusme počítat: jedna průměrná čtyřčlenná rodina spotřebuje za rok plus mínus 180.000 litrů vody. Při ceně vody 50 až 100 Kč za kubík je to výdaj 9 až 18 tisíc korun ročně. Když polovinu vody spotřebujeme na splachování a praní prádla, což můžeme nahradit užitkovou vodou z dešťovky, ušetříme balík, který investici rychle vrátí. Pokud budeme jen zalévat zahrádku, pak výpočet sice není tak radostný, ale radost z krásné domácí zeleniny a hustého zeleného trávníku za to stojí, ne?
I stát ale pochopil, že nemůže napravovat chyby jen na účet nových stavebníků a nabízí svým občanům pro výstavbu nových domů i pro rekonstrukce Vašeho stávajícího bydlení dotační program DEŠŤOVKA. Tento program nabízí velmi štědré a hlavně dosažitelné dotace, které jsou velmi populární i mezi našimi zákazníky a už několik let našim klientům tuto dotaci zpřístupňujeme formou naší služby vyřízení dotace DEŠŤOVKA včetně zpracování všech potřebných podkladů a provedení celé administrace.…
A protože my jako společnost SINEKO chápeme a uznáváme všechny Vaše motivace ve všech jejích podobách, snažíme se už více než 20 let Vám usnadnit Váš malý nebo větší příspěvek k vybudování lepší krajiny pro sebe, pro svou rodinu a koneckonců i pro celou planetu. Ať už je Vaše motivace jakákoliv, jsme tady, abychom Vám pomohli.